Meo Fusciuni Parfum

Prosím, nenazývejte mne parfumérem

Giuseppe Imprezzabile aka Meo Fusciuni není absolventem tradiční parfemářské školy, nedrží se striktních, předem daných pravidel míchání parfémů a sestavování vonných složek a kráčí si zcela vlastní, osobitou cestou. Místo označení parfumér raději volí aromatario, tedy člověk zabývající se bylinami, kořením a přírodními esencemi, které do detailů zná (nejen ze svého studia fytoterapie a etnobotaniky) a pracuje s nimi jako léčitel, mystik i umělec. 

Pomyslnou kompoziční pyramidu vůní nejprve sestavuje z veršů, ať už vlastních, nebo svých oblíbených básníků, které svou poetikou následně určují olfaktorický směr. Meo Fusciuni je básníkem duše. Slova i vůně, které artikuluje, jsou výsledkem dlouhého procesu hledání, niterných citových prožitků i metafyzických významů existence. Fusciuniho příběhy vyprávěné vůněmi mají hluboký obsah, který stojí za pokus o objevení. 

Básnické parfémové cykly 

Z umělecké definice parfému jako olfaktorické paměti vznikla Trilogie cest inspirovaná vonnou trajektorií od Turecka přes Marakéš až po Sicílii. Jako v diáři je v ní podrobně zaznamenána hluboká zkušenost cestovatele a prožitky ze setkání s dalekými místy i jejich obyvateli, stejně jako cesta do hlubin paměti a nalezení skrytých vzpomínek. 1# nota di viaggio (rites de passage) vypráví o Istanbulu, magii tržišť s kořením, stesku po domově a nalezení útěchy na svatých místech. 2# nota di viaggio (shukran…) je vzdáním holdu Maroku, ztělesněném v obřadu popíjení tradičního mátového čaje. 3# nota di viaggio (ciavuru d’amuri) zakončuje trilogii láskyplnou vzpomínkou na Sicílii, Fusciuniho rodné město, a nostalgickým vykreslením vůně jeho dětství.

Cyklus poezie je vyústěním dvouletého procesu bádání a tvorby, který zrcadlí intimní vztah tvůrce k přírodě a poezii. Notturno a Luce představují moment přechodu mezi nocí a dnem. Kompozice vzniklé z tíhy temnoty a nesmazatelných stop, které zanechaly verše pětice básníků – Rilka, Hölderlina, Nerudy, Selana, de la Cruze, a rozbřesku přinášejícího svým smířlivým světlem poklidné souznění člověka s přírodou. Básnická pyramida předchází pyramidě olfaktorické, obě jsou však ryzím zachycením básníkova niterného hledání. 

Mystická trilogie zachycuje fyzickou a mentální cestu na svatá místa i setkání s dávno minulou kulturou rodné země, transfigurovanou skrze vůni lidské duše. Okultní rituály, narkotické stavy a odhalování skrytých koutů nevědomí střídá tichá, vyrovnaná spiritualita a nalezení smyslu v zapomnění. Narcotico, Odor 93 a L’oblio je magický triangl vůní, který vznikl z touhy po dosažení absolutního míru, a je záznamem prolínání parfémů, vůní a mystických stavů. Vůně je duší našeho stínu. 

Cyklus metamorfózy je tématem o osamělosti a porozumění, o proměně probíhající skrze uvědomění a lidskou podstatu. Zastavení se je klíčovým momentem pro postup kupředu, stejně jako pochopení, že nic zároveň obsahuje všechno, a že každý fragment tvorby vypráví svůj vlastní ucelený příběh. Je vyobrazením nikdy nenavštíveného místa, existujícího pouze v představách, poetická interpretace básnické tvorby Emílie Dickinsonové. Little song představuje niterný moment lidského osamění ve vzpomínkách na minulost, zatímco Spirito zachycuje svobodu duše jako běh po letním sluncem ozářených travnatých loukách. 

Scroll to top